|
Zpět
Zpět na hlavní stránku
|
Pardubická šifrovací hra
26. 4. 2008
Tak to byl úvod do Pardubické šifrovací hry. Po úspěchu pražské hry jsme se rozhodly s
Terezkou, že se podíváme také za hranice našeho hlavního města a vyrazíme představit
Trosky i do jiného kraje.
V sobotu po ránu jsme se tedy sešly já (Romana) a Terezka na Hlavním nádraží a vyrazily
směr Pardubice. Cesta ubíhala docela rychle a za chvíli jsme byly v Pardubicích.
Někdy kolem desáté jsme dorazily spolu s dalšími třemi týmy, které jsme potkaly při čekání
na autobus MHD před nádražím, na start. Zapsaly jsme se do prezenčky a netrpělivě jsme čekaly,
co se bude dít dál.
Po chvíli jsme obdržely spolu s ostatními týmy zadání ke startovní šifře. V podivných čárách
s kroužky jsme celkem rychle poznaly mapu hřiště a parku, kde jsme se nacházely, ale chvíli
nám trvalo, než jsme poznaly, co máme hledat, jelikož první číslo na chodníku jsme přešly.
Oproti některým týmům jsme si pak ale bystře opisovaly čísla z chodníku i s jejich barevným
provedením, takže nám pak luštění nedalo tolik práce. Usadily jsme se na zídce nad řekou a
cca během půlhodiny objevily písmenka a pak i sestavily správné startovní heslo a ani jsme
nepotřebovaly nápovědu. Výměnou za heslo jsme dostaly dvojlist šifer. Ze startu jsme odcházely
11. z 26 týmů. Takže celkem dobrý začátek.
Usadily jsme se na blízké lavičce v parku a pustily se do luštění. Některé šifry byly lehké,
jiné trochu těžší. Když jsme měly něco málo vyluštěno, zvolily jsme trasu městem a vydaly jsme
se do města.
Cestou jsme nahodile narazily na jednu šifru, která se musela luštit pouze na místě, a vyluštily
jsme ji. Bohužel odpověď na ni jsme nenašly. Ale to nám náladu nezkazilo a pokračovaly jsme dál.
Prošly jsme několik míst, kde jsme z větší části s odpověďmi uspěly.
Kromě luštění a hledání odpovědí byly také k dispozici dvě aktivity a jedna z nich - střelba z
Paintballové zbraně na plechovky - se nacházela nedaleko naší trasy. Já bych si asi nezacházela,
ale Terezka projevila velké přání se toho zúčastnit. Tak jsme přidaly trochu do kroku, abychom to
stihly v časovém limitu a ke střelnici došly. Bohužel námi zvolená zkratka nám moc nepomohla,
protože jako neznalé města jsme netušily, že most uvedený v mapě neexistuje a že na druhém břehu
je oplocený vojenský prostor. Ale i tak jsme na místo dorazily včas, asi deset minut před zavíračkou,
a zastřílely si. Tedy hlavně Terezka, která srazila všechny plechovky, a pak také díky ní jsme dostaly
zvláštní ocenění, protože jiné družstvo úspěšnější nebylo.
Po tomto menším zdržení jsme se dále držely již námi vytyčené trasy. Čas rychle ubíhal a tak jsme
byly rády, že jsme náhodou stihly i autobus MHD mířící naším směrem. Už nám zbývaly jen dvě vyluštěné
šifry, na které jsme chtěly získat odpovědi. Začalo však pršet, tak jsme na chvíli zastavily pod stříškou
a Terezka, aby nezahálela, složila z jedné šifry lodičku. I když už jsme věděly, že pro odpověď nepůjdeme,
proč to nezkusit. Vyšla nám otázka týkající se telefonní ústředny, ale bohužel jsme nevěděly, kde se
v Pardubicích nachází. Přestalo pršet, tak jsme se vydaly na cestu zpět, když jsme nějakou věž, která
by mohla být telefonní, uviděly nad hlavou. Zkusily jsme tedy štěstí a bylo to správně. Později v cíli
jsme se dozvěděly, že v mapě byla malinká čísílka, která označovala významné budovy a stavby právě pro
ty, kteří to ve městě neznají, ale toho jsme si nějak nevšimly.
Poslední odpověď jsme měly najít u zámku, ale času zbývalo velmi málo. Musely jsme se rozběhnout. Navíc
začalo opět pršet. Odpověď jsme získaly a do cíle doběhly pět minut před koncem.
Počasí se během celého dne celkem vydařilo, ale závěrečný liják byl docela hustý. I když jsme nechtěly
čekat až do konce, díky dešti jsme se schovaly spolu s ostatními týmy do nedaleké hospůdky a čekaly na
výsledky. Čekání se nám vyplatilo. Obdržely jsme diplom se zvláštním oceněním, DVD a jak jinak než
pardubický perník.
Do cíle došlo a odpovědní arch odevzdalo celkem 23 týmů, 3 týmy hru z časových důvodů vzdaly, a proto
nemohly být jejich výsledky započteny. My jsme skončily na krásném 14. místě a navíc jsme díky Terezce
získaly „Speciální ocenění za pevnou ruku a přesnou střelu v PaintBall sniper“.
Tato šifrovačka se nám moc líbila a příští rok se jí zúčastníme opět.
|
